CO BUDE DÁL? VÁLKA?

V průzkumech veřejného mínění se naprostá většina občanů trvale staví proti hromadnému přijímání muslimských imigrantů, ČR se přesto „dobrovolně“ rozhodla těmto osobám poskytovat na svém území azyl. Ve finále můžeme mluvit o štěstí, když nás tu díky slučování rodin nebudou už v roce 2017 obohacovat desítky tisíc fanoušků práva šaria.
Kdo za to může? Odpověď je jednoznačná: STÁT – a to stát v nejširším smyslu, tedy nejen vláda, ale též většina zainteresovaných státních institucí a na státu/eurodotacích závislé organizace, např. všechny ty parazitující „neziskovky“.
Stát přerozděluje polovinu HDP této země. Přesto prakticky rezignoval na svoji nejdůležitější funkci: Zajistit bezpečnost svých občanů. Příslušníci politické třídy a hlavně všichni ti elitářští pseudohumanisté, už ani nepředstírají nějaký dialog s námi - s občany, kteří to celé platíme.
Zatímco každému podnikateli banka půjčí pouze na základě pečlivé analýzy předpokládaných nákladů, výnosů a rizik, ze strany politicky korektních pokrytců nic takového očekávat nemůžeme; bylo by to neuctivé vůči všem těm chudším šesti miliardám lidí, kterým jsme přece povinni pomoci. Jo a taky by hrozilo, že se další další desítky, nebo i stovky tisíc lidí naštvou natolik, aby zvedly zadky od monitorů a televizí a vyšly protestovat do ulic.
Že mezi uprchlíky/azylanty/imigranty, či jak jim chceme říkat, budou jistojistě spící buňky Islámského státu, protože náš stát nehodlá (na rozdíl od Polska a Slovenska) přijímat výhradně křesťanské běžence? Tím líp! Dobroserové z neziskovek (kteří prý mají s výběrem uprchlíků našim úřadům pomáhat), jsou totiž motivováni importovat sem tu nejhorší svoloč – pokud by se nějakým zázrakem povedlo větší část těch lidí opravdu integrovat, přišli by o dotace na „klienty“.
Tohle celé není jen selhání, tohle není dobře míněný záměr, který prostě nevyšel. Je to drzá, teď už neskrývaná snaha o dokončení privatizace státu pseudohumanistickými mafiány. Kapitalizace zisku pro úzkou skupinku profesionálních dobroserů, socializace ztrát pro všechny ostatní.
CO S TÍM? Pokud nechceme, aby se v ulicích našich měst ještě za života velké většiny z nás střílelo, systémově je to kupodivu docela snadné: Cca 70% problému by vyřešilo odbourání politické korektnosti a všech dotací na „lidskoprávní“ projekty, které nemají jasně kvantifikovatelné pozitivní výsledky. Nabízí nám hodní strýčkové z Bruselu miliardu na propagaci multikulturalismu? Děkujeme, nechceme. Milé neziskovky, hospodařte opravdu neziskově, z příspěvků svých příznivců. Stát má jiné priority – např. podporu rodin s dětmi.
A co třeba zavést školné na těch humanitních oborech, které zde ještě 90. letech neexistovaly?
Taky privatizace ČT (nebo alespoň zavedení dobrovolnosti koncesionářských poplatků) by pseudohumanisty určitě nepotěšila.
Bezpečně víme, že se v českých mešitách kážou věci, za které by třeba egyptská policie zatýkala (a následně by tu mešitu nechal soud srovnat se zemí). Hodně by tedy pomohlo, kdyby BIS (kterou úkoluje premiér) dostala volné ruce dělat svoji práci.
Zákaz financování islámských nadací ze zahraničí, uzavírání mešit, zákaz zahalování a halal masa, zastavení muslimské imigrace a deportace těch největších dárečků, to vše bude běh na dlouhou trať. Pro začátek prosíme vstupte do Bloku proti islámu, nebo alespoň dbejte (legálními prostředky!) o svoji osobní bezpečnost. Nečekejte! TEĎ se to láme. Musíme být početní a musíme být silní – jen tak máme slušnou šanci odolat tlaku státu nás zastrašit, umlčet a samozřejmě odzbrojit, který prostě se zhoršováním celospolečenské atmosféry přijde.

http://www.blokprotiislamu.cz/pridejte-se-k-nam/

PETICE MĚLA ÚSPĚCH. A CO DÁL?

Dnes je to přesně měsíc od veřejného slyšení v Poslanecké sněmovně, na kterém byli úředníci Ministerstva kultury (i přes zjevnou nechuť) nuceni konstatovat, že Ústředí muslimských obcí nesplňuje zákonné podmínky pro přiznání II. stupně registrace. Jako předseda petičního výboru ještě jednou velmi děkuji za každý podpis, osobně to vnímám jako naše velké psychologické vítězství. Nalijme si ale čistého vína: tohle byl pro šariátníky pouze první citelný zásah. Až do této doby nás vnímali jen jako bandu trošku nepříjemných remcalů bez skutečného politického vlivu. V hlavě mi stále rezonuje arogantní prohlášení jednoho ne zrovna liberálního muslima: „No a co, že nás nenávidí, stejně tu rostou mešity. Za 10 let jich budeme mít 50.“ A ono se to opravdu stane, pokud se tomu my všichni nepostavíme.

Přišel proto čas přejít do další fáze - a pomoci může doslova každý z nás, jen trošku chtít. Administrátoři IVČRN nemají monopol na boj proti islamizaci naší země, natož patent na rozum, ale po dlouhé debatě jsme definovali KONKRÉTNÍ CÍLE I METODY K JEJICH DOSAŽENÍ, které podle našeho nejlepšího přesvědčení umožní islamizaci naší země efektivně torpédovat:

1) Zákaz rituálních porážek (www.stophalal.cz) – stačí drobná změna v Zákoně na ochranu zvířat proti týrání, která umožňuje Ministerstvu zemědělství udělit náboženským obcím výjimku,

2) Prosazení zákazu zahalování obličeje na veřejnosti dle francouzského vzoru,

3) Zpřísnění vízové politiky vůči muslimským zemím – pokud např. v okolí Teplic i jinde skupují muslimové ze Zálivu hromadně pozemky, ať se na ně dívají přes Google Maps,

4) Změna zákona o církvích, která by umožnila odebrat registraci takové náboženské obci, jejíž hodnoty a činnost je v rozporu s ideály obsaženými v naší Ústavě

Jak na to? Pomoci může doslova každý, jen trošku chtít:

a) Napište politikům ohledně alespoň jednoho z výše uvedených témat. Stačí tomu věnovat pár minut, i čtyři řádky jsou mnohem lepší, než nic. Kontakty na poslance: http://goo.gl/RDD0Um a na senátory: http://goo.gl/6q88mE
b) Domluvte si s poslancem nebo senátorem schůzku a sdělte mu své obavy a návrhy. Mají každý týden povinně konzultační hodiny ve své regionální kanceláři (takže v podstatě v každém okresním městě na nějakého poslance nebo senátora narazíte). Věřte nám, že cca hodina času, kterou tam strávíte, za tu námahu stojí – i oni mají dcery a vnučky a jednu repliku jsme od nich, napříč stranami, slyšeli opakovaně: je to hlavně o poptávce ze strany občanů a o politické vůli.

IVČRN se snaží rozvíjet i další aktivity – lokální divize, propagaci tématu islamizace v tradičních médiích, projekt exmuslimove.cz, v brzké době hodláme spustit vlastní eshop, ale dobře chápeme, že ne každý se může odboji věnovat takto aktivně. Nicméně email nebo dopis, ten určitě napište. Neodkládejte to, nečekejte, že to za vás udělá někdo jiný. Zapojte se, když už pro nic, tak abyste mohli mít čisté svědomí. Děkujeme!

JAK JSEM SE STAL (na jedno odpoledne) MUSLIMEM

Často spíláme „sluníčkářům“ či „pravdoláskařům“ do pitomců, pokrytců a zbabělců, ale jací jsou doopravdy, když přijde na lámání chleba a jsou konfrontováni se syrovou šariou, s požadavkem na kamenování nevěrnic a vraždění odpadlíků?

S jistou mladou paní, která si přála zůstat v anonymitě, jsme se rozhodli otestovat postoje studentů humanitních oborů v tomto směru a ve středu 21.5. odpoledne jsme oba ve full muslohadrech stanuli (s propiskou a pár archy papíru) před hlavním vchodem do Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Kamarádka jako správná muslimka jen mlčela a já sbíral podpisy pod petici za „respekt“ k šarie pro české muslimy (zejména v oblasti rodinného práva), přičemž jsem vždy explicitně zmínil i tresty kamenování a sekání rukou. Celkově jsme oslovili přibližně 80 lidí.

Výsledky byly žalostné: během cca 1,5 hodiny se nám podařilo nasbírat na 20 podpisů, přičemž naprostou většinu signatářů tvořily v souladu s teoriemi Martina Konvičky okaté, už od pohledu submisivní dívky. Co je nejhorší: ze všech těch cca 80 osob mne jasně a bez relativistických keců poslal s celým islámem do háje jen jeden mladý muž (kterého tímto srdečně zdravím). Asi polovina respondentů váhala a nakonec nepodepsala (inu nejsem školený manipulátor jako třeba Halík), další část diskutovala ve stylu „mešity mi nevadí“, „mám plno muslimských přátel“, ale od začátku bylo jasné, že pod tuhle petici připojit svůj podpis nechtějí, no a ti zbylí se, vidouce „musla“, zachovali „xenofobně“ a jednoduše utekli.

Akci jsme nějaký čas plánovali, aby bylo vše od outfitu po krycí historku neprůstřelné, takže ten nechutný sunna vous na mém ksichtě je pravý, stejně jako oděv (Made in Egypt) a naprostá většina keců, jimiž jsem ty šokované študentíky krmil (díky sharia4czech a sunna.cz za support, vaše demagogické fráze se mi fakt hodily).

Co bych rád vzkázal těm, co se nám podepsali? Necítím vůči vám žádnou zášť, je mi z vás jen smutno (zejména z vaší absence solidarity s exmuslimy, které byste snad vážně nechali ve jménu zvráceně pojaté "tolerance" bez mrknutí oka zavraždit). Zamyslete se nad sebou. PS: Ty formuláře jsem zničil, zůstaly jen tyto obrázky se začerněnými podpisy.

Co chci vzkázat všem ostatním? Nebuďte líní a PODEPISUJTE PAPÍROVOU PETICI PROTI ŠARIE! Je to ještě horší, než většina z nás čekala... http://www.ivcrn.cz/kampane/naqba-2014/petice/

Šejch Kuffar Al-Bartákí

Střet civilizací: přišel čas nasadit jaderné zbraně?

Nebudu vás dlouho napínat: určitě ano. Západ měl už dávno vybombardovat atomovkami všechny významné teroristické výcvikové tábory - a jsem přesvědčený, že ještě stále je to nejlepší možné řešení střetu s cizí, otevřeně nepřátelskou civilizací.

Než si začnete ťukat na čelo, rád bych připomněl pár záležitostí z historie:

1) Jaderné zbraně byly zatím bojově nasazeny pouze jednou a to velmi úspěšně: pomohly zkrátit druhou světovou válku minimálně o půl roku

2) Doktrína s půvabným názvem MAD (Mutual Assured Destruction, po desítky let základ jaderného odstrašování) do značné míry zaručovala, že nepropukne třetí světová, protože co byla Američanům platná převaha ve vzduchu (a Rusům zase na zemi), když stačilo zmáčknout jeden knoflík...

Evropa nyní čelí stejně patologicky sebevědomé, barbarské a xenofobní ideologii, jako naši pradědové koncem třicátých let. A znovu opakujeme staré chyby; politici opět zbaběle ustupují agresorovi, akademici a mainstreamová média buď mlčí, relativizují nejzákladnější hodnoty západní kultury, nebo rovnou otevřeně kolaborují, lid je zastrašován svými vlastními lídry - těmi, co by měli být ideálně jeho morálními vzory - aby se přizpůsobil, ohnul páteř a ty druhé zbytečně „neprovokoval“… A tak se protivník cítí stále silnější, jeho požadavky jsou neustále drzejší a kolečko se uzavírá.

Oproti předválečné éře ale máme jednu zásadní nevýhodu: zatímco příslušníci wehrmachtu či esesáci nosili snadno rozpoznatelnou nepřátelskou uniformu a spadali pod velení s jasnou strukturou, „naši“ dnešní mladíci z předměstí, co podléhají stále častěji pyromanii, na sobě žádné viditelné označení nemají. Ba co víc: jsou to plnoprávní francouzští, britští, švédští občané, kteří se zde většinou i narodili, ale evidentně nepociťují nejmenší loajalitu ke své vlasti, naopak – kdykoliv mají záminku cítit se uraženě, projevují otevřeně zlomyslnou radost z dalších a dalších bezradných ústupků západních představitelů. Velmi správně totiž chápou, že jsou rovnější mezi rovnými. Vůči nim si státní aparát od ministerského předsedy až po policistu na ulici (kvůli strachu z keců o rasismu a xenofobii – které jakoby snad byly horšími zločiny, než zákeřná vražda) nedovolí zasáhnout stejně tvrdě, jako proti etnickým Evropanům. A vůdcové jejich komunity, jenž by své labilní mládence snad mohli mít alespoň částečně pod kontrolou, je v asociálním chování, všemožném zneužívání systému a krajní neochotě se integrovat, natož asimilovat, velmi často podporují. Je všeobecně známo, že tito muži jsou do značné míry financováni a řízeni ze zahraničí (formálně mnohdy spojeneckými, fakticky však bez výjimky k naší kultuře krajně nepřátelskými) fundamentalistickými režimy.

Člověk nemusí mít zrovna doktorát ze statistiky, aby mu došlo, že pokud extrapolujeme současné demografické a ekonomické trendy o 10 nebo možná 30 let do budoucnosti (ale určitě ne více), mohou nastat pouze dva scénáře: buď definitivní smrt (západní) Evropy tak jak ji známe se vším zlým a dobrým, co kdy představovala (včetně demokracie, nezávislých soudů, respektu k právům žen, sexuálních menšin atd.), nebo občanská válka, která patrně zasáhne s různou intenzitou celý kontinent od Gibraltaru až po norské fjordy; špinavý, dlouhý konflikt s nejasným výsledkem a odpornými zločiny na obou stranách – a se stovkami tisíc, nebo spíše miliony mrtvých (viz předválečné Španělsko nebo současná Sýrie).

Existuje ale naděje: buď začnou nějakým záhadným způsobem fungovat přesně ty integrační mechanismy, co EU již desítky let propaguje a které zatím totálně selhávají (ba odčerpávají zdroje tolik potřebné jinde), nebo (klidně v plodné spolupráci s Rusy a Číňany; kult permanentního teroru ohrožuje nás všechny) – utneme hadovi rozhodným úderem hlavu.

Obětí našeho jaderného bombardování by nemusely být miliony, ba ani tisíce - stačilo by několik menších jaderných hlavic (se značně sníženou radiací), které spálí teroristické tábory, o nichž tamní vlády dávno vědí, byly na ně diplomatickou cestou opakovaně upozorněny – a nic neudělaly. Pokud by byl jaderný hřib dobře viditelný z hlavních měst oněch států, tím lépe.

Proč použít právě atomové zbraně, když mnohé konvenční bomby se s nimi co do účinnosti mohou měřit? Psychologie. O nic jiného zde nejde – protivník se nám cítí být morálně nadřazen. Myslí si, že jsme slabí, zbabělí, dekadentní a zkorumpovaní. Ale stejné mínění měl (na základě předchozích zkušeností s politikou appeasementu) i Hitler o Británii.

Použití jaderné zbraně je jasným vzkazem nepříteli: narovnal jsem hřbet, jsem zpět na scéně a v plné síle. Uvědomil jsem si v hodině dvanácté, že jde do tuhého - a nezastavím se před ničím. Buď si uděláš pořádek na svém dvorku (a pak můžeme normalizovat vzájemné vztahy), nebo příští a mnohem větší hlavice poletí na prezidentský palác.

Jakou zprávu tím posílám nepřizpůsobivé mládeži doma? Pozor hoši. Situaci mám pevně v rukou. Ihned po útoku by bylo vhodné vyhlásit výjimečný stav a zahájit deportace největších dárečků (nejlépe osob, které byly nezávislým soudem označeny jako recidivisté a extremisté) do nějaké spřátelené sekulární diktatury – a té solidně zaplatit, aby se o ony chlapce dobře „postarala“.

Že by nám to protistrana vrátila? A jak?

Ekonomickým embargem? To by se primárně zhroutila její ekonomika.

Vojensky? Bez šance. Technicky ještě stále disponujeme nad teror podporujícími a nenávistnou ideologii vyvážejícími režimy zdrcující převahou. Války, které za poslední čtvrtstoletí NATO kdekoliv na světě vedlo (ani zdaleka nepodporuji každou západní intervenci, ale to si nechám na jindy), byly z vojenského hlediska až trapně jednostrannou záležitostí.

Terorem? Individuální terorismus by jistě krátkodobě zesílil (a nenapadá mě způsob, jak jej - kromě deportací - rychle eliminovat), ale pokud by za nějakým úderem na západní cíl stála znepřátelená vláda, řešení je nastíněno hned v nadpisu.

Že je to hra s ohněm, že si každý diktátor bude chtít atomovky pořídit, aby garantoval svoji nedotknutelnost? To nesmíme připustit. Pokud se neztratily jaderné zbraně ze skladů v totálně rozloženém a strašlivě zchudlém Rusku v 90. letech, těch pár hlavic co má Kim a další totalitáři, tajné služby jistě uhlídají a rozbombardovat zbrojní fabriku, s tím už přeci nějaké zkušenosti máme. Každopádně za ono riziko to stojí – je dost dobře možné, že na (ne)použití jaderných zbraní závisí prosté přežití naší civilizace - a jestli ne na atomovkách, tak na (ne)ochotě se aktivně bránit zcela určitě.